ČR – Česká republika čelí v příštích letech vážné hrozbě nedostatku elektřiny. Podle zprávy Evropského sdružení provozovatelů přenosových soustav ENTSO-E hrozí, že poptávka po elektřině převýší dostupnou výrobu až dvacet hodin ročně. Nejkritičtější situace nastane v roce 2028, kdy může dojít k výpadkům zejména během zimních měsíců.
Za problémem stojí rychlé odstavování uhelných a starších plynových elektráren. Tento proces je urychlen drahými emisními povolenkami, ale nové náhradní zdroje – především plynové a paroplynové elektrárny – se v Evropě očekávají až po roce 2030. V Česku je plánováno vypnutí uhelných bloků do roku 2033. Pokud však nebude zachován alespoň zálohový provoz těchto elektráren, hrozí, že nabídka elektřiny nebude dostatečná.
„Zpráva přitom jasně popisuje příčinu. Rychlý útlum stávajících zdrojů není kompenzován dostatečně rychlou výstavbou moderních řiditelných elektráren. Naštěstí začíná převažovat zdravý rozum a odklon od nereálných ideologií, což by mohlo vést k prodloužení provozu některých uhelných elektráren za jasně daných podmínek,“ uvedl Jiří Matoušek ze společnosti Centropol.
Evropské sdružení ENTSO-E proto doporučuje jednotlivým zemím, včetně České republiky, přijmout opatření k udržení provozu stávajících zdrojů do doby, než budou nové kapacity plně k dispozici. Český provozovatel přenosové soustavy ČEPS odhaduje, že bude nutné navýšit výkon o 1600 až 1900 megawattů řiditelných zdrojů. Už v roce 2026 se Česko pravděpodobně stane čistým dovozcem elektřiny.
Řešením může být fotovoltaika a bateriová úložiště
Vzhledem k rostoucím rizikům výpadků a cenových výkyvů se ukazuje jako klíčové, aby se do výroby a skladování energie více zapojily domácnosti i firmy. Fotovoltaika kombinovaná s bateriovými úložišti nabízí cestu k vyšší energetické nezávislosti.
„Fotovoltaické systémy s akumulací mohou nejen snížit závislost na síti a chránit před vysokými cenami, ale zároveň přispět ke stabilitě celé elektrické soustavy. Investice do těchto technologií se tak jeví nejen jako ekonomicky výhodné, ale i strategicky nezbytné pro zvládnutí energetického přechodu,“ říká Pavel Bursa ze společnosti Resacs.
Bateriová úložiště přinášejí celou řadu výhod. Umožňují uchovávat přebytečnou energii vyrobenou během dne a využít ji v době, kdy je největší potřeba – například večer nebo při výpadcích. Tím pomáhají snížit závislost na drahých špičkových dodávkách a stabilizují nestálou výrobu z obnovitelných zdrojů.
Z celospolečenského hlediska pak mohou baterie sehrát klíčovou roli při tlumení výkyvů v síti, prevenci přetížení a zvýšení celkové bezpečnosti dodávek elektřiny.
