Mzdy pracovníků ve výrobě klesají. Kde se nejvíce snížily, nebo naopak zvýšily?
Ilustrační foto
Litoměřice

ČR - I přes velký nedostatek kvalifikovaných i nekvalifikovaných pracovníků začaly ve výrobě stagnovat či dokonce klesat mzdy. Výjimku tvoří Královéhradecko a v případě některých pozic i střední Čechy. Na opačném konci spektra je Ústecko, následované Libereckým a Moravskoslezským krajem.

Nejvyšší zaznamenanou mzdou ve výrobě je ředitel výrobního závodu, který si v Praze přijde dokonce až na 200 tisíc Kč. Nejméně si naopak vydělá výrobní dělník v Moravskoslezském kraji, jehož nástupní mzda může začínat na pouhých 17 tisících. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu mezd, který na podzim zrealizovala personální agentura Grafton Recruitment.

„O kolik mzdy ve výrobě a inženýringu meziročně rostly na Královéhradecku, o tolik klesly na Ústecku. Výrazný propad mezd je patrný také v Libereckém a Moravskoslezském kraji. V Jihomoravském kraji a na Vysočině klesaly zatím pouze nejvyšší mzdy,“ říká Jitka Součková, marketingová manažerka Grafton Recruitment s tím, že meziroční rozdíly se na některých pozicích pohybují i v desítkách procent.

I když Praha nepatří k tradičním výrobním regionům, lze si zde u naprosté většiny pozic vydělat nejvíce. Existují však i pozice, kde mohou být mzdy v regionech ve srovnatelné výši s hlavním městem a průzkum odhalil dokonce tři výjimečné případy, kdy si pracovník ve výrobě může mimo Prahu vydělat více. Jde o seřizovač vstřikolisu na Plzeňsku (30-45 tisíc vs. 35-40 tisíc v Praze), mistr lakovny v Královéhradeckém a Pardubickém kraji (35-50 tisíc vs. 37-45 tisíc v Praze) a strojní údržbář v Plzeňském kraji (30-45 tisíc vs. 35-40 tisíc v Praze).

Nejvyšší a nejnižší mzdy

Nejlépe honorovanou pozicí v inženýringu a výrobě je vedoucí výrobního závodu, který si jako jediný z oboru přijde minimálně na 100 tisíc hrubého měsíčně. Nejvyšší maximální mzda na této pozici byla zaznamenána v Praze (200 tisíc), typické rozpětí výše mzdy v rámci republiky však činí 100-180 tisíc.

Na šesticifernou nástupní mzdu má v oboru šanci ještě dalších 6 pozic: vedoucí konstrukce (Praha 70-130, Středočeský kraj 70-100), technický ředitel (ve všech krajích, v Praze 90-130, typicky 80-120), vedoucí výroby (v Praze 75-120, Jihomoravském a Plzeňském kraji 70-120, typicky 70-100), manažer štíhlé výroby v Praze, na Liberecku a v Královéhradeckém a Pardubickém kraji (70-100, typicky 65-90), manažer technologie v Praze a Moravskoslezském kraji (65-100, typicky 60-90) a manažer kvality v Praze (70-110) a dalších 7 regionech (typická mzda 60-100).

Naopak nejnižší mzdy mají ve výrobním sektoru pracovníci výrobního provozu, tedy lidé na řemeslnických a dělnických pozicích. Nejhůře jsou honorováni operátoři výroby v Moravskoslezském (17-26 tisíc) a Jihomoravském kraji (18-28 tisíc). Zároveň jde o jediné dva případy v celém výrobním oboru, kde si zaměstnanec při nástupu vydělá méně než 20 tisíc korun. Mzda s dolní hranicí pod 30 tisíci korun je běžná například u pozic CNC operátor, obráběč kovů/horizontář, brusič, zámečník, CNC frézař/soustružník či lakýrník.

Kdo si nejvíce polepšil a kdo pohoršil?

Nástupní mzda se nejvíce snížila těmto pozicím:

  • Vedoucí závodu si meziročně pohoršili o 10-20 tisíc, v Moravskoslezském kraji až o 50 tisíc.
  • Manažeři kvality si pohoršili o 5-15 tisíc, v Ústeckém kraji až o 30 tisíc.

Nástupní mzda se nejvíce zvýšila těmto pozicím:

  • Mistři ve výrobě si polepšili nejčastěji o 5 tisíc, na Královéhradecku dokonce o 25 tisíc.
  • Inženýři automatizace vydělávají oproti loňskému roku o 5-10 tisíc více, v Praze a v Královéhradeckém a Pardubickém kraji dokonce až o 15 tisíc.
  • Obchodně-techničtí zástupci si meziročně polepšili o 10 tisíc, v Jihočeském kraji až o 20 tisíc.

Kdo nejvíce chybí

„I přesto, že na trhu začínají kvůli pandemii panovat obavy z negativního vývoje, firmám stále chybí velké množství pracovníků. Nejméně uchazečů je na pozice technologů, PLC programátorů, konstruktérů, elektroinženýrů, BOZP specialistů, inženýrů kvality, specialistů údržby, procesní inženýry a mistry se znalostí angličtiny. Nejvíce pak firmám chybí operátoři výroby, CNC operátoři, brusiči, zámečníci, kontroloři kvality a svářeči,“ říká Jitka Součková. U manuálních pozic podle ní mezi nejžádanější dovednosti patří odolnost vůči stereotypní práci, týmová práce, adaptabilita, ochota učit se novým věcem a řešení problémů. U odborných pozic jsou pak důležitě i měkké dovednosti, zejména komunikace, týmová práce, vyjednávání, ochota učit se novým věcem a sebeorganizace.

Typický uchazeč o práci ve výrobě: muž kolem třicítky

Typickým kandidátem na odborné pozice v inženýringu a výrobě je ženatý muž ve věku 33 let s VŠ vzděláním a se znalostí anglického jazyka na úrovni C1. Mezi jeho měkké dovednosti patří ochota učit se novým věcem, týmová práce a ochota riskovat. Ovládá konstrukční software a je schopný číst technickou dokumentaci. Mezi své zájmy a koníčky řadí luštitelství, turistiku a sport.

Typickým kandidátem na manuální pozice je svobodný muž ve věku 30 let s výučním listem a bez znalosti cizích jazyků. Mezi jeho měkké dovednosti patří ochota učit se novým věcem a týmová práce. Je manuálně zručný, uživatelsky ovládá práci na PC a disponuje některým z průkazů manuálních dovedností, například svářečským. Mezi jeho zájmy a koníčky patří mobil, sociální sítě a TV.

Podmínky užití

Texty označené jako (PR) nebo (PI) případně Reklamní sdělení či Sponzorováno jsou placenou inzercí.

Obsah tohoto webu je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování obsahu tohoto webu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu vydavatele webu výslovně zakázáno.

Za obsah inzerátů nese odpovědnost jejich zadavatel. Redakce se nemusí s obsahem inzerátů ztotožňovat a nenese žádnou odpovědnost za případné škody, které jejich zveřejněním vzniknou.

Nahoru