Ústecký kraj – Pohled z vyhlídkových míst na uhelný lom ČSA zatím příliš nedává tušit, že se zhruba za dva roky budou do těchto míst hrnout turisté. Těžaři počítají s ukončením těžby v roce 2025, zároveň se počítá s téměř okamžitým zpřístupněním některých částí lomu.
Umožní to změna plánů, jak se vytěžená lokalita bude navracet do normálu. Těžařům zbývá poslední krok, aby byla schválena aktualizace Souhrnného plánu sanačních a rekultivačních prací lomu ČSA. „Ve chvíli, kdy přestaneme těžit, určitou část území předáme Agentuře pro ochranu přírodní krajiny. Ta chce, aby lidé mohli hned od počátku sledovat, jak se tamní krajina sama postupně mění,“ potvrdila mluvčí Sev.en Česká energie Eva Maříková. Jádro území má být k tomu prohlášeno Národní přírodní památkou, jehož součástí bude i budoucí jezero.
Koncepci změn rekultivačních plánů dotčené obce a organizace projednaly a většinou nemají problém, případně podaly několik námitek, které ale Krajský úřad Ústeckého kraje zamítl. „Jak se s vytěženým územím bude nakládat, se rozhodlo před desítkami let. Každé zhruba dva roky se plán lehce upravoval, ale nešlo o nic zásadního. Tato aktualizace je velmi zásadní, protože mění celý koncept. Proti němu vcelku nic nenamítáme. My jsme jako město Horní Jiřetín rozporovali dvě věci, a to umístění elektrického vedení skrze arboretum pod Jezeřím a vznik přečerpávací vodní elektrárny. Obě námitky byly zamítnuty, protože tento dokument se jimi přímo nezabývá. To se bude řešit až v jiných případných řízeních,“ vysvětlil starosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt.
Zásadní je podle něj ale úplně jiná věc. Původně se počítalo, že část těžební jámy se zatopí vodou z přivaděčů, tak jako jezero Most. Jde o finančně nákladnou záležitost a jak ukázal právě případ jezera Most, velmi komplikovanou akci. V lomu ČSA se i nadále počítá s jezerem, k jeho naplnění se ale využijí pouze přirozené místní zdroje. „K napouštění se využijí podzemní, dešťové vody a místní přirozené drobné potoky. Hladina v prvních letech vystoupá relativně rychle, za 20 let do plochy blížící se rozloze jezera Milada,” potvrdila mluvčí Eva Maříková.
Časový harmonogram vzniku jezera. Zdroj: Severní energetická
To však není konečná fáze. Jezero má být mnohem větší, dokonce bude s rozlohou cca 503 ha největším umělým jezerem v České republice. Pro porovnání – jezero Most má rozlohu 311 ha. Než této rozlohy dosáhne, podle výpočtů to bude trvat sto a více let. Ze současných generací tak finální podobu nikdo neuvidí. „Nám jde o to, aby peníze, které se ušetří, když se nebude jezero napouštět uměle, aby zůstaly tady, využily se v našem kraji. To jako obce ovlivníme jen těžko, musíme se pokusit vše vyjednat přes Ministerstvo životního prostředí,” podotkl Vladimír Buřt. Už před půl rokem se ve stejném duchu vyjadřoval starosta Vysoké Pece Milan Čapek. Informaci, že ušetřené peníze získá stát, mluvčí těžařů taktéž potvrdila: „Nevyužité finanční prostředky z rezervy na rekultivaci a sanaci budou převedeny na stát, který je dále může využít pro potřeby v regionu.”
Na rekultivovaných místech už několik let hospodaří zemědělci. Foto: jip
Větší část lomu ČSA ale přece jen projde řízenou rekultivací. „Očekáváme, že dokončena bude do roku 2033, postupně budeme jednotlivá území zpřístupňovat,” vysvětlila Eva Maříková. Největší část území bude zalesněna – půjde o cca 42 % plochy, 7 % plochy se využije pro zemědělství. Mimochodem zemědělská činnost na rekultivovaných plochách v západní části plochy probíhá už několik let. Vodní plocha jezera má zabrat 11 % území, dále se také počítá s desítkami drobných tůněk a nebeských jezírek.
V některých částech lomu ČSA už je řada jezírek. V jednom z nich žije bobří rodina, která sem byla převezena od Tušimic. Foto: jip
V části území u Komořan se počítá se vznikem technologické centrum, podle studie by zde mohlo vzniknout datové centrum.