Ústecký kraj - Další rodák z Ústeckého kraje, který se spolu s ostatními kandidáty shoduje v tom, že vláda tomuto regionu hodně dluží. Ing. Radek Štejnar - kandidát do zastupitelstva Ústeckého kraje za ČSSD - je pro prosazování legislativních změn, které by důsledně řešily problematiku zneužívání sociálního systému, ale i pro rekultivaci těžbou zničené krajiny nebo zlepšení situace v oblasti zaměstnanosti a pracovních příležitostí.
Jak se tomuto kraji daří snižovat koncentraci nepřizpůsobivých občanů na jednom místě?
Nemá smysl si něco nalhávat – nedaří. Tento negativní trend je přímým důsledkem stavu, který má mnohem širší dopad a souvisí s celou řadou témat. Jde o vnímání našeho kraje zbytkem republiky. Jedním ze způsobů jak to změnit, je výrazně zlepšit vzdělanost v našem kraji. Potřebujeme tu lidi vzdělané, kvalifikované. Ale změnit tuto situaci rozhodně není úkol na jedno, ani na dvě volební období. Ta situace nazrávala po desetiletí, a jak dlouhá bude cesta k její nápravě, nezáleží jen na nás, ale také na podpoře z centra.
Co lze udělat proto, aby tyto osoby nezneužívaly sociální systém?
Zneužívání sociálních dávek je velký nešvar, proti kterému lze bojovat pouze důslednou kontrolou. V Jirkově se osvědčují pravidelné kontroly příjemců těchto dávek. Minimálně jednou za měsíc chodí společné skupiny pracovníků z úřadu práce, městského úřadu, městské a státní policie a vedení města do lokalit s největší koncentrací příjemců dávek. Přímo v terénu se kontroluje, jakým způsobem jsou tyto prostředky využívány. Určitě by pomohlo, kdyby se místním orgánům dostalo větších pravomocí – aby mohly takové věci řešit hned na místě, takříkajíc chytit „zloděje" za ruku, a ne zahajovat zdlouhavé administrativní procesy. Když je postih rychlý, může mít i jistý výchovný dopad, zejména u lidí, kteří neuvažují v delších časových úsecích, ale žijí ze dne na den. A taková je většina příjemců dávek.
Lze jejich chování nějakým způsobem změnit?
Různé výchovné aktivity, projekty na začleňování a práce v terénu se setkávají jen s omezeným ohlasem, leckdy přímo nezájmem těch, na něž jsou zaměřeny. Na druhou stranu soustavná výchovná činnost spolu s již zmiňovanou důslednou kontrolou jsou nutné, aby situace zůstávala alespoň stejná - každé malé zlepšení je dobré. Kdybychom na tyto aktivity rezignovali, jak po tom některé hlasy volají, obávám se, že by se situace mohla zhoršit natolik, že by se mohla v některých lokalitách vymknout kontrole. Musím opět zmínit to, co v předchozí odpovědi - už léta tvrdím, že ke zlepšení situace v této oblasti by přispěly legislativní změny, jež by daly větší pravomoci obcím. Tak, aby mohly důsledně uplatňovat systém, který nazývám „metoda cukru a biče."
Proč jste si zvolil Ústecký kraj jako místo pro život, jak zde bydlíte dlouho?
Na to je jednoduchá odpověď – narodil jsem se tu. Žiji zde od narození, nikdy mě žádná jiná alternativa, kde jinde bych měl žít, nenapadla. Je to místo specifické, někdy by se hodilo i pojmenování podle našich hor – krušné, ale na druhou stranu je tu spousta nádherných míst, kouzelných koutů. A v neposlední řadě výjimečných lidí, což je pro život také velmi důležité. Je to zkrátka můj domov.
Jakým způsobem přesvědčit mladou generaci, aby v regionu zůstala?
Vytvářet jim možnosti k plnohodnotnému životu, tedy k tomu, aby pro ně byly dosažitelné ty zdánlivě základní věci – zaměstnání, bydlení, možnosti kulturního i sportovní vyžití a v neposlední řadě bezpečnost. To se samozřejmě lehce říká, ale vlastními silami to v regionu nezvládneme. Opakovaně tvrdím, že celá republika nám nepřestává dlužit za věci, které jí tento kraj obětoval – zlikvidované domovy, vykořenění lidé, poničená příroda, nedobrá demografická struktura obyvatel, ve srovnání s většinou ostatních regionů velmi špatná situace v oblasti zaměstnanosti a pracovních příležitostí... Jsem přesvědčen, že za desetiletí devastace, jíž náš region prošel, by nám – a také severní Moravě – měl zbytek republiky hodně a dlouho splácet. Splácení tohoto dluhu by mohlo jít právě na ty „obyčejné" věci, jež jsem uvedl v úvodu této odpovědi. Bohužel, vůli tento dluh splatit nikde nepociťuji, a tak považuji za povinnost všech politiků regionu o to neustále a vytrvale usilovat.
Která kulturní, sportovní nebo společenská akce vás v posledním roce nejvíce oslovila?
Závody Světového poháru v rychlostní kanoistice, který proběhl koncem května v Račicích. Líbí se mi tento sport, který kombinuje sílu s taktikou, věnuje se mu i můj syn, a areál v Račicích je špičkové sportoviště. Na Světovém poháru se představila světová elita, závody byly strhující. Jsem rád, že se náš kraj může pyšnit takovým areálem, který splňuje nejpřísnější mezinárodní kritéria.
Kdybyste měl tu možnost změnit v našem kraji jakékoli tři věci, které by to byly?
Především bych zlepšil vzdělanost obyvatelstva. Zvýšení počtu vzdělaných mladých lidí znamená ekonomický růst, zlepšení kvality života - a to jde ruku v ruce s další věcí, kterou bych změnil – vnímání našeho kraje. Když se tu lidem bude dařit, budou tu spokojeni a nebudou odsud utíkat, bude to signál, že svůj region nevnímají negativně, a pak už bude jen krůček k tomu, aby se změnilo vnímání našeho kraje i lidmi z ostatních částí republiky. To by byla ta druhá změna. A pak bych chtěl, aby se z lidí stali patrioti, lidé hrdí na svůj domov. A zase: lidé, kterým dá jejich kraj vzdělání a zaměstnání, se snadno ztotožní s místem, kde se jim dobře žije. Takže jak je vidět, ty tři věci spolu velmi úzce souvisí, jsou nedělitelné a navzájem propojené.