ČR - Česko už od covidu prochází hospodářským útlumem. A ten si začíná vybírat svoji daň i v podobě výraznějšího nárůstu počtu nezaměstnaných. V prosinci 2024 jich bylo po takřka čtyřech letech opět více než 300 tisíc. To jsou tedy lidé, kteří aktivně práci hledají – chodí na pracák –, však žádnou kloudnou sehnat nemohou. Před pandemií, v prosinci 2019, jich bylo o takřka 100 tisíc méně.
Uplynulá léta ekonomického zmaru tak na úřad práce přivedla skoro jednu celou Olomouc nebo téměř celé Ústí nad Labem. Což tak trochu rozporuje nyní hlavně mezi některými politiky tolik oblíbené vyprávění, že se Češi mají dobře, akorát o tom ještě neví. Protože nejde o těch 100 tisíc lidí, co na „pracáku“ již skončili. Nýbrž i o ty, kteří jejich osud z dálky či blízka pozorují a sami se bojí, že je budou následovat. I to umocňuje skepsi podstatné části obyvatelstva. I když se z této části třeba zrovna nerekrutují ti, co na přelomu roku zavalili Špindl či Pec pod Sněžkou, takže politikům nechtěně posloužili coby důkaz jejich zmíněné povídačky.
Samozřejmě, můžeme se stále utěšovat, že míra nezaměstnanosti – v prosinci 4,1 procenta – je nejnižší v EU. Jenže je to stále i tak nejvyšší prosincová míra nezaměstnanosti v Česku od roku 2016. A lidi mnohdy více než srovnání se zahraničním zajímá srovnání se situací u sebe doma o měsíc či rok dříve. A v tomto ohlédnutí je prostě patrné zhoršování podmínek na trhu práce a rostoucí riziko propouštění, zejména v páteřních oblastech průmyslu, jako je ten automobilový nebo strojírenský, které podle nejnovějších údajů – těch z listopadu 2024, rovněž zveřejněných v tomto týdnu – taktéž propadají, jako sama zaměstnanost.
Podmínky v tuzemském zpracovatelském průmyslu se zhoršují soustavně již více než 2,5 roku, což je v celé historii Česka od roku 1993 mimořádně dlouhá doba. Takže není divu, že zaměstnavatelům po takové době dochází trpělivost a přistupují ke snižování stavů zaměstnanců. Zároveň se pozvolna zhoršuje absorpce propuštěných trhem práce. V prosinci 2024 určitě nepomohlo ani loňské legislativní ztížení zaměstnávání brigádníků, kteří tak byli pro práci v předvánočním čase, například v gastronomii, poptáváni méně.
V letošním roce je třeba počítat s tradičním jarním poklesem míry nezaměstnanosti opět pod čtyři procenta, přičemž ovšem ke konci roku bude údaj již znatelněji nad čtyřmi procenty. Důvodem bude fakt, že letos nelze čekat přílišné zlepšení situace v průmyslu, bude přinejlepším jen stagnovat. Bude na něj totiž dále nepříznivě doléhat chabý výkon německé ekonomiky a hrozba dalšího zhoršení podmínek v mezinárodním obchodě, související zejména s možnou celní válkou USA a EU či USA a Číny. Čeští průmyslníci zatím světlo na konci tunelu příliš nevidí.
