Ústecký kraj – Ve čtvrtek odpoledne zakončil prezident Petr Pavel svou dvoudenní návštěvu Ústeckého kraje. Na programu měl pracovní setkání s odborníky na otázky problémů regionu – jak energetické transformace po útlumu těžby, tak sociální vyloučenosti.
Ve středu večer prezident návštěvu zahájil debatou s občany v Ústí nad Labem, ve čtvrtek ráno jednal s hejtmanem a vedením kraje na Krajském úřadě. Dopoledne také debatoval s experty na sociální oblast o problémech vyloučených lokalit v sousedském domě Libuše na sídlišti Janov v Litvínově. Sousedský dům v Janově vlastní zastupitel Petr Globočník, který se svým týmem pracovníků poskytuje lidem v Janově zázemí pro volnočasovou činnost a pořádá řadu aktivit nejen pro děti. Sociálním problémům vyloučených lokalit se věnuje po celou svoji kariéru. „Velmi mile mě překvapilo, jak je Petr Pavel o problematice našeho kraje informovaný. Nebyl tu samozřejmě od toho, aby nám radil, ale aby se naopak dozvěděl, co je potřeba udělat a ze své pozice mohl tlačit na příslušná ministerstva, aby konala,“ podotkl Petr Globočník.
S odborníky na problematiku sociálně vyloučených lokalit zasedl prezident Petr Pavel k jednání ve vile Libuše na sídlišti Janov v Litvínově. Foto: Tomáš Fongus
Při tiskové konferenci Petr Pavel ocenil mimořádnou otevřenost při pracovních jednáních. „Základním problémem sociálně vyloučených lokalit je jejich koncentrace do malého území. Tři kraje, právě jsou to ty tři, které považujeme za strukturálně postižené, v sobě koncentrují asi 70 % všech lokalit, které nazýváme vyloučenými, zatímco na zbylých jedenáct krajů připadá těch zbylých 30 %. To celkem jasně ukazuje, že pro tyto kraje je to v podstatě marginální problém, zatímco ty tři kraje, které jsou tím problémem postiženy nejvíc, tak se s tím potýkají bez toho, že by na tento problém konkrétně měly více prostředků než ostatní. Zároveň problémy, které jsme řešili souvisí s bydlením a dostupností sociálního bydlení. Co mě zaráží nejvíc je, že všichni dlouho hovoříme o problému obchodu s chudobou, který se tady koncentruje a kterému bohužel stát svými opatřeními napomáhá. A to tím, že cenové mapy, které jsou stanovené bez ohledu na ceny obvyklé v místě a čase, vytvářejí prostor, který okamžitě využívají, ať už jednotliví majitelé anebo družstva, případně velcí majitelé, kteří skoupili poměrně levně byty a dnes čerpají štědré státní dotace, ke kterým se ti, kdo v těch bytech bydlí, vlastně ani nedostanou. Jsou to miliardy, které protékají do černých děr. Neřeší problém sociálně vyloučených lokalit a stát přichází o spoustu peněz,“ poznamenal Petr Pavel.
Petr Pavel se také vyjádřil k problematice majitelů nemovitostí, kteří sice vybírají od nájemníků peníze, ale už například neplatí do fondu oprav, či vybrané peníze neposílají dál jako platby za energie. „Teď máme v návrhu zákon o podpoře bydlení, který může pomoci k řešení i těchto problémů. Bude potřeba i velice citlivá debata o tom, jak jednat s vlastníky bytů, zvláště těmi většinovými. Když jednotlivec nebude platit za služby, velice rychle nastoupí exekutor. S těmi velkými vlastníky si stát nedokáže poradit. Možná přijde na řadu při jednání i tak citlivé téma, jak je vyvlastnění, což by byl velký zásah do vlastnických práv. Pokud najdeme jinou cestu, bude to dobře, ale minimálně máme právo o tomto vést debatu. Nedonutit vlastníky nemovitostí, aby plnili své povinnosti a dopustit zároveň, že stát vynakládá obrovské množství peněz, které dostávají lidé, kteří tu potřebu nemají, to je problém a musí se řešit,“ poznamenal prezident.
Otázky novinářů se týkaly také toho, kteří lidé v sociálně vyloučených lokalitách vlastně potřebují pomoci. „Jsou to ti, kteří chodí do práce, a přesto nevystačí s nízkým platem, nebo to jsou ti, kteří nepracují, nechce se jim a stát nemá páky na to, aby je přiměl chodit do práce?“ ptal se prezidenta Kristián Šujan z TV Prima. „Pomoc potřebují obě skupiny, ani jednu nemůžeme nechat ladem. Ta první skupina potřebuje ještě větší podporu, lépe cílenou. S nimi je práce jednodušší. Pomoci potřebuji i druhá zmíněná skupina, zde vidím přínos terénních pracovníků. Jejich role je nezastupitelná. Vidím v této komunitě velký potenciál, který není do značné míry využíván,“ odpověděl Petr Pavel a poznamenal, že stát nemůže dát pro práci ve vyloučených lokalitách jednoznačný postup, jak na to. „Ke každé lokalitě je potřeba přistupovat individuálně. Co funguje v Chanově, nemusí platit pro Janov, nebo lokality v Bílině, Teplicích či Ústí,“ dodal prezident.
