Litoměřice - Do Litoměřic najela vrtná souprava s cílem vyhloubit první dva vrty. V zadní části bývalých Jiříkových kasáren tak začala realizace mnoho let chystaného geotermálního projektu, jehož charakter se postupem let měnil ruku v ruce s kráčejícími legislativními změnami, možnostmi financování i potřebami společnosti. Při té příležitosti se dnes uskutečnila tisková konference za účasti vědců, zástupců kraje i města, politiků a velkého zájmu médií.
Geotermální projekt SYNERGYS si v průběhu následujících pěti let vyžádá více než jednu miliardu korun. V roce 2027 má dojít ke zkušebnímu provozu.
Práce na vyhloubení prvních dvou mělkých vrtů (550 a 200 metrů) začaly s téměř ročním zpožděním. „Řadu měsíců se nám v rámci výběrového řízení nedařilo najít dodavatele prací,“ vysvětlil manažer projektu Antonín Tym. Počet vhodných firem, odborně i technologicky dostatečně vybavených, je omezený. Navíc vrtný sektor je přetížený, což se projevuje i na počtu nabídek. Díky souvisejícím projektům financovaných z evropských fondů však přípravné práce probíhaly již během r. 2022, a nedošlo tak k zásadnímu zpoždění harmonogramu.
„Díky projektu PUSH-IT bylo možné financovat první etapu, která zahrnuje dva průzkumné vrty, které poskytnou data pro návrh konstrukce, celkového počtu a hloubku hlavních vrtů, které již budou sloužit pro ukládání a jímání tepla,“ upřesňuje manažer Tym. Do těchto výzkumných prací se zapojí další týmy z Německa, Nizozemí a Belgie, kde jsou situovaná další centra zaměřená na geotermální výzkum. "To významně zvýší kvalitu celkového designu a bude uplatněna celá řada inovací, jak ve vrtání, tak ve vystrojení a konstrukci vrtů," připomíná důležitou roli mezinárodní spolupráce profesor Tomáš Fischer, ředitel centra RINGEN. Dojde tak k úspoře financí a vyšší účinnosti úložišť a nebudou se opakovat postupy, které se v jiných lokalitách neosvědčily.
Díky měřením v nově realizovaných vrtech budou získány informace o vydatnosti spodní vody a směru proudění, což je klíčové pro hloubku vrtů a jejich celkovou účinnost. "Spodní voda totiž může úložiště ochlazovat. Je proto nutné použít pro daný horizont speciální izolaci. Na druhou stranu, pokud se část vrtů použije ke chlazení např. v budovách, je proudění vody přínosem,“ doplňuje Tomáš Fischer.
Hlubší vrt bude jádrový. To znamená, že vědci získají detailní geologická a geotermická data v celém jeho profilu (odhaduje se cca 500 m jádra). Jejich detailní zkoumání přinese zjištění důležitá mj. pro určení celkové tepelné kapacity úložiště. "Oba vrty následně poslouží k dlouhodobému monitoringu okrajových podmínek. Tím bude zajištěn bezpečný provoz celého zařízení a získaná data poslouží i pro následující úpravu legislativy,“ připomíná význam kvalitního hydrogeologického průzkumu a dlouhodobý monitoring geologických podmínek ředitel České geologické služby Zdeněk Venera.
V rámci pokračujících prací pak bude monitorovací síť rozšířena o další geotermické a hydrogeologické vrty umístěné na okraji jednotlivých vrtných polí a také v jeho středu. Společně s již existující seismickou sítí tak půjde o zcela unikátní testovací lokalitu se zcela funkčními zdroji tepla s dodávkou do stávajícího systému dálkového vytápění.
Poznatky zde získané mají přinést dynamický rozvoj v této oblasti. „Získané informace do projektu zapojené vědecké instituce mezi sebou sdílí a vyhodnocují, což bude do budoucna velkým přínosem nejen pro Litoměřice, ale pro celou Českou republiku s přesahem do dalších zemí, kde se geotermální energie již využívá ve větším rozsahu,“ vyzdvihl význam bádání Tomáš Fischer.
ČR v oblasti geotermální energie patří zatím mezi nejméně rozvinuté země v Evropě, ačkoliv má srovnatelný potenciál s většinou evropských států. Přichází tak o významnou možnost snížit emise skleníkových plynů, zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie, dosáhnout tak klimatických cílů a v neposlední řadě zvýšit vlastní energetickou bezpečnost a nezávislost. Oba představené projekty mají situaci zásadně změnit k lepšímu.
SYNERGYS má tedy v prvních fázích primárně vědecký, výzkumný charakter. Konečným cílem pět let trvajícího projektu je však vybudování komplexního energetického systému s navzájem provázanými funkčními technologiemi pro dodávku obnovitelného tepla a elektrické energie pro veřejné budovy a tepelnou síť.
Finančně i technicky nejnáročnější částí projektu i nadále zůstává realizace dvojice hlubinných vrtů (3-4 km), jež by mohly dodávat vodu teplou až 100 stupňů Celsia. Společně s mělkými úložišti tepla, které využijí naopak přebytečné teplo v letním období, budou fungovat jako dva hlavní zdroje energie. Ty využije společnost Energie Holding (EH), jež vlastní sítě a v tuto chvíli pokrývá cca 70 procent tepelné potřeby města.
Otevírá se tak zcela nová etapa systému dálkového vytápění (CZT), se kterou souvisí i budoucí celková revitalizace CZT, u níž se předpokládá postupný přechod na nízkoteplotní síť založenou na efektivní kombinaci různých, zejména obnovitelných zdrojů energie, ale také na prediktivním řízení a regulaci, jež významně zvýší celkovou účinnost celé soustavy. „To je samozřejmě klíčové pro zachování dlouhodobě sociálně únosné ceny, a také dobré kvality ovzduší v Litoměřicích,“ vyzdvihl význam starosta Litoměřic Radek Löwy. Memorandum o budoucí spolupráci města Litoměřice a EH bylo uzavřeno v roce 2018.
