Od roznášení kávy po mechanika mistrovského týmu. Kluk z Mostu je součástí série závodu superbiků
Ondřej Kocourek se aktuálně druhému nejlepšímu jezdci stará o pneumatiky. Foto: archiv Ondřeje Kocourka
Litoměřice

Most – Opět doma. Zpět tam, kde vyrůstal, chodil do školy, má tu rodiče. Ondřej Kocourek projezdil díky své práci většinu kontinentů, ale závody na Autodromu Most jsou pro něj něčím speciálním. Dlouho už žije totiž v Praze, proto návrat na sever Čech je vždy srdeční záležitostí. Jako jediný český mechanik v továrním týmu, který se může pyšnit mistrovským titulem, vzpomíná, jak k práci snů přišel.

Závody mistrovské série superbiků se v Mostě jedou potřetí. Předtím se superbiky tradičně jezdily v Brně, naposledy však v roce 2018. O vypadnutí závodiště z kalendáře psala všechna média, pro Brno šlo o ztrátu prestiže, nicméně finanční náročnost vystavila moravské metropoli stopku. Tam, kde něco končí, někde něco jiného začíná.

Nicméně právě v Brně se začal psát snový příběh kariéry kluka z Mostu. „V roce 2008 jsem byl za kamarádem v Brně, který dělal mechanika v jednom týmu. Tolik mě to okouzlilo, že jsem mu řekl, že kdyby věděl o nějaké práci, klidně budu roznášet kafe,“ začíná vyprávět.

U kávy nakonec téměř ve třiceti letech skutečně začal, byť předtím například prodával vozy značek Audi či BMW: „Ozval se mi na podzim, že jedna italská společnost, která se stará o catering a staví kamiony, tzv. hospitality, tak hledá někoho, kdo by to obsluhoval.“ Ondřej Kocourek skutečně tedy první roky roznášel a umýval talíře a jezdil po celém světě.

Ale u toho skončit nechtěl, měl oči stále otevřené a sledoval, jak to chodí. A potvrdil známé heslo „zlaté české ručičky“. Po zhruba 4 letech měl štěstí, že byl při závodech v italském Misanu ve správnou chvíli na správném místě. „Člověk, který se staral u jednoho týmu o pneumatiky, dostal padáka, tak se mě zeptali, jestli to nechci zkusit. Už jsem u toho zůstal,“ vzpomíná na přelom. Podotýká, že tehdy to samozřejmě bylo na zcela jiné úrovni než v týmu PATA Yamaha Prometeon, kde působí posledních pět let. „Když jsem začínal, stačilo pneumatiku nafouknout, nahřát a jet. Tady se řeší každý detail, po závodě se rozebírá, jestli to, co jsem udělal, mělo vliv na závod. Teprve po všech těch letech si troufám říct, že tomu rozumím,“ vysvětluje poměrně skromně.

 

Kocourek vážná

Jezdec týmu PATA Yamaha Prometeon je aktuálně v žebříčku na druhé pozici. Foto: archiv Ondřeje Kocourka

 

Jeho tým je celkově na druhé pozici, jezdec Toprak Razgatlıoğlu je v každém závodě na stupních vítězů. Cílem je překazit Bautistovi z týmu Ducati obhajobu titulu. A zažít radost z celkové výhry jako před dvěma roky. „Ducati je poměrně suverénní, takže většina týmů fandí spíš nám,“ podotýká Kocourek. Jezdec Toprak je dle Kocourka velmi oblíbený. „Sledujte ho, když je na pódiu. On dostane trofej a hned ji předá někomu z publika. Za umístění v každém závodu superpole, které určuje startovní pozice pro ostrý závod, dostává hodinky. Někteří si je syslí, i kdyby jich měli mít sto. On je rozdává klukům v týmu. Rád se baví, nezkazí žádnou legraci. Ale všimněte si další věci. Je to muslim, takže alkoholu se ani nedotkne. Když dostávají prosecco na pódiu, vždy je tam někdo z týmu, kdo tu lahev převezme. A my ji pak vypijeme,“ směje se mechanik.

 

Kocourek vtipná

V týmu kolem jezdce Topraka vládne výborná nálada. Foto: archiv Ondřeje Kocourka

 

Kocourek s botou

Podepsaná závodní jezdecká bota. Zajímavý suvenýr, který bude jednou Ondřejovi připomínat jeho kariéru mechanika v seriálu závodů superbiků. Foto: Jitka Pavlíková

 

Jak vypadá pracovní rok mechanika týmu superbiků? Každý rok se začíná závodit v Austrálii, ještě předtím se ale testuje, a to většinou ve Španělsku. V kalendáři nechybí závody v Indonésii. Většina jich je v Evropě, kde se jezdí ve Španělsku, Itálii, Británii, Francii, Portugalsku a Nizozemsku. „Kvůli finanční náročnosti zrušila závody Argentina,“ dodal Ondřej Kocourek. Zdá se to náročné, ale mladý mechanik hned dodává, že v práci je tak 150 dní z roku. Zbytek má volno a byť se jedná o hodně nestandardní pracovní režim, rozhodně by neměnil. „Nejvíc se mi líbí v Austrálii, to je úplně jiný svět. Mezi testováním je možnost se jet někam podívat. Nebo když se po závodech nepřejíždí hned na další závody, tak tam můžeme několik dní ještě zůstat a zemi poznat,“ popisuje krásný benefit své profese. Takto posledně například zůstal o něco déle v Indonésii.

 

Kocourek za volantem

Součástí jeho práce je i řízení týmového kamionu. Za volantem stráví hlavně po Evropě stovky hodin. Foto: Jitka Pavlíková

 

Závody superbiků se v Mostě jedou tento víkend. Fanoušci se mohou těšit i na několik českých jezdců. O tom, kdo vše zde startuje a co připravili pořadatelé pro fanoušky, jsme psali ZDE. Někteří fanoušci se mohou podívat i do závodního depa, přímo mezi mechaniky. U týmu PATA Yamaha Prometeon si díky přítomnosti Ondřeje Kocourka nemusí zavařit mozkové buňky při konverzaci v cizím jazyce. Na fanoušky motorsportu si rád udělá čas a popovídá si s nimi.

Kocourek s kamionem

Kamion týmu  PATA Yamaha Prometeon, který řídí Ondřej Kocourek. Foto: Jitka Pavlíková

Podmínky užití

Texty označené jako (PR) nebo (PI) případně Reklamní sdělení či Sponzorováno jsou placenou inzercí.

Obsah tohoto webu je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování obsahu tohoto webu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu vydavatele webu výslovně zakázáno.

Za obsah inzerátů nese odpovědnost jejich zadavatel. Redakce se nemusí s obsahem inzerátů ztotožňovat a nenese žádnou odpovědnost za případné škody, které jejich zveřejněním vzniknou.

Nahoru