Rodičům v Ústeckém kraji se do manželství nechce. Region je výjimečný i co se týče matek
Ilustrační foto: CC0
Litoměřice

Ústeckýkraj/ČR - Během roku 2021 zaznamenalo růst počtu obyvatel osm ze čtrnácti krajů Česka, šesti naopak obyvatel ubylo. Počet sňatků se na předpandemickou úroveň nevrátil a ve všech krajích byl nižší než v letech 2016–2019. Bližší informace o demografickém vývoji v krajích v roce přináší analytická publikace Vývoj obyvatelstva v krajích České republiky - 2021.

Stejně jako v předcházejících letech vykázaly největší přírůstky obyvatel v roce 2021 kraje Středočeský (o 14 tisíc) a hlavní město Praha (o 16 tisíc). Třetí nejvyšší přírůstek Jihomoravského kraje byl výrazně nižší (o 3 tisíce). „Pouze v Praze se na loňském populačním růstu kromě migrace částečně podílela i přirozená měna obyvatel. V hlavním městě byl totiž počet živě narozených dětí vyšší než počet zemřelých obyvatel. Ostatní kraje s populačním přírůstkem získaly nové obyvatele výhradně zásluhou stěhování osob mezi kraji či ze zahraničí,“ říká Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Počet obyvatel nejvíce poklesl v Moravskoslezském kraji, a to o více než 5 tisíc osob. V přepočtu na tisíc obyvatel však byla míra úbytku populace nejvyšší v kraji Karlovarském, který přišel o šest z každého tisíce obyvatel. Důvodem byl vysoký počet zemřelých.

Napříč republikou loni poměrně výrazně vzrostla intenzita plodnosti. Nejvyšší průměrný počet dětí na jednu ženu zůstal druhým rokem v řadě v Kraji Vysočina (1,95) a nejnižší byl v Karlovarském kraji (1,69). Děti narozené mimo manželství mají dlouhodobě nejnižší zastoupení v hlavním městě Praze (40,5 % v roce 2021) a ve Zlínském kraji (43,1 %), naopak výrazně nejvyšší v kraji Ústeckém (63,0 %) a Karlovarském (61,2 %). Jednoznačně v průměru nejpozději zažívají mateřství ženy v Praze (32,0 let v roce 2021), s odstupem pak na dalších místech ženy v Jihomoravském (30,8 let) a Zlínském kraji (30,6 let). V průměru nejdříve se ženy stávají matkami v kraji Ústeckém (29,1 let) a Karlovarském (29,4 let).

Ve všech krajích se mezi obdobím let 2018–2019 a 2020–2021 snížila v důsledku epidemie covidu-19 naděje dožití při narození. U mužů se nejvíce (o 2,1 roku) zkrátila v Karlovarském kraji, u žen v kraji Zlínském (o 1,4 roku). Stejně jako v předchozích letech byly celkové úmrtnostní poměry nejhorší v Karlovarském, Ústeckém a Moravskoslezském kraji a nejpříznivější v Praze a v krajích Vysočina a Jihomoravský.

S výjimkou Jihočeského kraje se počty sňatků i úroveň sňatečnosti ve všech krajích meziročně zvýšily, přičemž nejnižší zůstaly v Praze a nejvyšší ve Zlínském kraji a Kraji Vysočina. „U 12 procent manželství uzavřených během roku 2021 měl minimálně jeden ze snoubenců jiné než české státní občanství. V případě sňatků mužů s registrovaným bydlištěm v Praze dosáhl jejich podíl až jedné čtvrtiny, oproti tomu v Kraji Vysočina bylo takových sňatků relativně nejméně, jen necelých 7 procent. Praha je zároveň typická nejvyšším průměrným věkem snoubenců při prvním sňatku,“ doplňuje Štěpánka Zvonková z oddělení demografické statistiky ČSÚ. Počet rozvodů vykazoval ve všech krajích v uplynulém desetiletí klesající trend.

Podmínky užití

Texty označené jako (PR) nebo (PI) případně Reklamní sdělení či Sponzorováno jsou placenou inzercí.

Obsah tohoto webu je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování obsahu tohoto webu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu vydavatele webu výslovně zakázáno.

Za obsah inzerátů nese odpovědnost jejich zadavatel. Redakce se nemusí s obsahem inzerátů ztotožňovat a nenese žádnou odpovědnost za případné škody, které jejich zveřejněním vzniknou.

Nahoru