Litoměřicko - Život je jako čučoriedka. Někdy sladký, někdy kyselý a někdy úplně plesnivý. Před necelými 17 lety, v noci na sobotu 30. července 2005, v Krušných horách o sladkosti dozajista řeč být nemohla. Tenkrát, v pátek 29. července 2005, vrcholil příliv teplého vzduchu. Ve večerních hodinách dorazily velice intenzivní bouřky, které vznikly na studené frontě postupující přes naše území dále k východu až severovýchodu. Nejpodstatnější je, že pár krušnohorskými obcemi se prohnalo tornádo F2, které má rychlost větru 181 až 253 km/h.
Protože v té době ještě všichni v kapse neměli iTelefon s xmegapixelovým fotoaparátem a ani internet ještě nebyl v podobě, v jaké je dnes, žádná záplava fotografií a zpráv o totálně destruktivní změně klimatu se nekonala. Možná si ale pamatujete na záběry z tzv. televize, konkrétně na záběry dřevěných trámů zaražených do stěn budov. Nabízí se otázka, co všechno zažili naši horští předkové, když naše hory pojmenovali Krušné. To už se zřejmě nikdy nedozvíme...
Z události na konci července 2005 plyne, že ani hory nemusejí být útočištěm před tornády a intenzivními bouřkami obecně. Stejně tak z toho plyne, že k extrémním meteorologickým jevům na našem území docházelo i v minulosti, ať už nedávné anebo pradávné, viz. dosti kusé informace v kronikách. Jedno je zřejmé: podnebí a tím pádem počasí je v neustálém procesu přeměny. Tedy to, co se za „normální“ počasí považuje dnes, nemusí být „normálním“ počasím zítra apod. Což nás vede k dalšímu faktu: být meteorologem je fajn, protože za to může počasí (které si dělá co chce), ne já (a moje špatná předpověď).
20. května: Dorchen a Emmelinde. Dvě tlakové níže, dvě zatím největší bouřkové události roku 2022. Tu první, čtvrteční (související s tlakovou níží Dorchen), počítače trochu podcenily. Bouřky byly silnější, zasáhly větší plochu. V celé centrální části Evropy přístroje detekovaly bezmála půl milionu blesků, z toho většinu na území Německa. Páteční bouřková situace by měla být ještě větší, jinými slovy horší. Bouřky by měly být ještě agresivnější a tentokrát i na našem území. Nejlepší scénář: Bouřky dorazí až v noci, budou už slabší a navíc se budou pohybovat velmi rychle. V (nej)horším případě udeří již v odpoledních hodinách a budou stát za to. Nejspíše ale přijdou ve večerním čase. Mohou být doprovázeny kroupami, tak s tím počítejte (na radarových snímcích krupobití = bílá barva uprostřed, v tzv. jádru, bouřky). Nejvyšší odpolední teploty okolo 24 až 28 °C.
21. května: Po přechodu studené fronty, v ranních hodinách, se přechodně vyčasí, jinak se ale po zbytek dne budou na nebi honit mraky. Nic však nepřinesou. Nejvyšší odpolední teploty spadnou k hodnotám okolo 18 až 22 °C.
22. května: Převážně polojasno až oblačno, ráno a večer polojasno až skoro jasno/jasno, ale beze srážek. Nejvyšší odpolední teploty skromnější, okolo 17 až 21 °C.
23. května: Pondělí by se taky mělo zakázat. Předposlední pondělní den meteorologického jara 2022 se zřejmě obejde bez deště a bouřek a dalších volovin, ale bez mraků to ani tentokrát nepůjde. Nejvyšší odpolední teploty nicméně popolezou, a to k hodnotám okolo 18 až 22 °C.
Brutální vedro, stejně tak i brutální ochlazení momentálně v dlouhodových výhledech počasí nejsou. Tož těžko říci, jakým směrem se ubere meteorologické léto, které zanedlouho začne.
