ČR - Akciová společnost ČEPS působí na území České republiky jako výhradní provozovatel přenosové soustavy. Firma před nedávnem vydala analýzu dopadů různých scénářů vývoje zdrojového mixu v České republice do roku 2040 a upozorňuje na případný nedostatek zdrojů. ČEPS ve své studii varuje, že rychlý odklon od uhlí rozhodně není rozumné řešení. Pokud se včas nepostaví dostatečný počet náhradních zdrojů, začne být Česká republika závislá na dovozu energií.
Z analýzy ČEPS vyplývá, že je podle společnosti problém v rychlém odklonu od uhelných zdrojů a v malém počtu nových zdrojů s dostatečným a stabilním výkonem. Pokud by byl odchod od uhelné energetiky rychlý, tedy během několika let, bude potřeba zavést kapacitní mechanismy pro podporu výstavby zdrojů se stabilním výkonem, aby byla dodržena bezpečnost dodávek elektřiny, a to i přes rychlý nárůst podílu obnovitelných zdrojů energií.
RYCHLÝ PŘECHOD POUZE NA ZELENOU ENERGII JE NESMYSL, TVRDÍ EKONOMOVÉ
Podle ekonomů, může válka na Ukrajině může vést k přehodnocení přístupu Evropské unie k energetice. „Je zřejmé, že bude nutné snižovat energetickou závislost na Rusku. To může ovlivnit projekty na výstavbu plynových elektráren. Naopak uhelným elektrárnám se může o několik let prodloužit životnost. Němci možná konečně pochopí, že není rozumné odpojovat zbývající jaderné elektrárny. Jádro naopak může získat širší podporu než doposud. Zřejmě bude dál sílit tlak na posilování obnovitelných zdrojů. Rovněž může dojít k přehodnocení přístupu k emisním povolenkám, které uměle navyšují ceny energií,“ popsal současnou situaci ekonom Štěpán Křeček.
Zelená energetika postavená na obnovitelných zdrojích, které nejsou z Ruska, se zřejmě stane ještě více preferovanou alternativou. Nicméně bude nutné, aby nestabilní zelené zdroje byly podpořeny stabilními fosilními zdroji. Přeměna energetiky přitom bude muset myslet na přijatelnost koncových cen pro zákazníky. Pravděpodobně proto, podle ekonomů, zesílí vliv dotací.
DOPORUČENÍ ČEPSU DO BUDOUCNA:
- Udržení míry energetické soběstačnosti (max. dovoz do 10 % spotřeby), což se vzhledem k nejasnému vývoji budoucích technologií a využívání dnešních vykazovaných přebytků výroby elektrické energie v jednotlivých zemích jeví jako nezbytné
- Zavedení kapacitních mechanismů pro zdroje se stabilním výkonem do české legislativy jako pojistky v případě, že nebude možný dovoz výkonu ze zahraničí, nebo bude z neovlivnitelných důvodů zpožděna příprava a realizace obnovitelných zdrojů energií
- Koordinaci strategie pro elektroenergetiku s vodíkovou strategií ČR a ostatními členskými zeměmi EU
- Prohloubení spolupráce s provozovateli distribučních sítí při zavádění nových nástrojů pro řízení ES ČR v oblasti flexibility, zapojení strany spotřeby, decentrálních zdrojů a digitalizace
Uhelné zdroje bez emisních povolenek by dokázaly produkovat levnou energii. Pálení uhlí může dávat finanční smysl i v případě snížení cen emisních povolenek. Nicméně to by vyžadovalo radikální změny v současném přístupu Evropské unie.
„Z pohledu domácností bude těžké odlišit, zda ceny energií rostou kvůli zelené politice či energetické krizi. Nicméně to mnohé domácnosti vůbec nebude zajímat. Klíčové pro ně bude, aby měli na uhrazení účtů za energie, které budou odčerpávat stále větší část rodinných rozpočtů. Oproti době před energetickou krizí se průměrné účty za energie mohou zvýšit na dvojnásobek,“ dodal Štěpán Křeček.
SCÉNÁŘE VÝVOJE ČESKÉ ENERGETIKY
Podle analýzy ČEPSu existuje několik scénářů, kudy se může české energetika vyvíjet.
- První scénář popisuje postupné odstavení uhelných bloků do roku 2038 a pomalou výstavbu obnovitelných zdrojů energie, tedy solárních a větrných elektráren.
- Podle druhého scénáře Česká republika od roku 2025 výrazně změní svojí pozici. Z velkého vývozce se stane velký dovozce elektřiny, a to převážně v Francie a severní Evropy. Otázkou ale zůstává, jestli tyto země přebytek elektřiny opravdu vyexportují nebo ji využijí pro svou potřebu.
- Poslední scénář vykresluje po roce 2035 další zhoršení situace, které by mohlo vést k vážným problémům. „S ohledem na ohrožení zdrojové přiměřenosti bude třeba opětovně diskutovat o dalším prodloužení doby životnosti Jaderné elektrárny Dukovany nad horizont roku 2045,“ píše se ve zprávě.
