Ústecký kraj - „Vlak je opožděn z důvodu zhoršených povětrnostních podmínek,“ opakovaly dokola nádražní reproduktory napříč celou Českou republikou. Řadě lidí se cesta po železnici značně prodloužila, v některých případech (a že jich nebylo úplně málo) až o několik hodin.
Pokud jste patřili mezi tyto lidi, neděkujte ani Českým dráhám, ani některému ze soukromých dopravců, ani Správě železnic (která má železničtí síť na starosti). Poděkovat můžete hluboké tlakové níži, kterou Němci pojmenovali Ignatz, přičemž v mezinárodním měřítku se dočkala jména Aurore. Ona vše způsobila. Přesněji řečeno vítr, který ji doprável a který vanul stejnou rychlostí, jakou vane v hurikánech druhé kategorie.
Až 175 km/h. Až takovou rychlost měl náraz větru, jenž byl během čtvrtka naměřen ve francouzské Normandii, jmenovitě ve městě Fécamp. Znáte Eiffelovu věž (tu v Paříži)? Pravděpodobně ano. Pak věřte, že na jejím vrcholu vítr dosáhnul v nárazech rychlosti až 153 km/h. Pařížskými ulicemi se pak Ignác proháněl rychlostí 100 až 120 km/h. Obdobné hodnoty byly registrovány také v Beneluxu, Německu, Pobaltí apod. Mimochodem, v Německu i Nizozemsku s velkou pravděpodobností udeřilo tornádo. Ani zdaleka tak silné, jaké se v červnu prohnalo Moravou, ale přesto, poslední dekádě října tornáda moc nesluší...
V České republice byl největší extrém zaznamenán na Sněžce, a to 162 km/h. Asi nepřekvapí, že v Karlovarském/Ústeckém kraji nejhorší povětrnostní podmínky panovaly na vrcholcích Krušných hor. Dobrým příkladem je Klínovec, tamní stanice hlásila až skoro 120 km/h. Milešovka byla ještě drsnější, vždyť čelila nárazům větru o síle až lehce přes 130 km/h. Hubení lidé ale měli vážné problémy s motorikou i v nížinách. Na území Ústí nad Labem poryvy dosáhly rychlosti až 108 km/h, podobně jako v Kadani, tam až 105 km/h. Situace nebyla o moc lepší ani v mnoha dalších městech a obcích. Tam, odkud pochází hláška dycky Most, se dočkali větrů o síle až skoro 85 km/h. Stejně tomu bylo mimo jiné v Děčíně.
Hasiči v Ústeckém kraji museli kvůli Ignácovi zasahovat u 518 událostí, v sousedním Karlovarském kraji vyjeli k dohromady 212 událostem. To je dost, že?
Páteční den přinesl trochu slunce. Jak metaforicky, tak doslovně. Mohla za to tlaková výše, které Němci přiřkli trochu krkolomné jméno Quedlinburgia a která teď s námi stráví nějaký čas. Počasí tomu bude odpovídat.
23. a 24. října: Většina pracujících občanů dozajista ocení, že zase dorazil víkend. A k víkendu se hodí modrá obloha a ideálně i příjemné teploty. Toho prvního se v sobotu i v neděli dočkáme. Tedy: Sobota snově slunná nebude, hlavně v odpoledních hodinách je totiž nutné počítat s honěním mraků. Za tmy, tzn. v noci, ráno a večer, jich ale bude podstatně méně. Neděle už bude podstatně slunečnější. Nebudeme-li brát v potaz ranní mlhy/nízkou oblačnost a trochu vysoké oblačnosti (především v Karlovarském kraji), tak na nebi nebude ani ň. Srážky: Prakticky žádné (pouze v sobotu se něco objevit může, ale jen ojediněle a fakticky jen v Krušných horách). Nejvyšší odpolední teploty: 7 až 12 °C. Nejnižší ranní teploty: první den 5 až 1 °C, následující 2 až -2 °C. Holt pozdní říjen.
V pondělí 25. října to zatím vypadá na maxima okolo 8 až 12 °C, ojediněle až 13 °C, a na minima kolem 2 až -2 °C. Mráčků poskrovnu (a jen vysokého patra).
