Ústecký kraj - Nejbližších čtrnáct dní rozhodne o tom, jaká bude letošní sklizeň chmele co do množství a kvality. Sklízet začnou pěstitelé nejčastěji mezi 20. a 25. srpnem, předběžně očekávají průměrnou úrodu, ale mohla by být lepší než loni.
Informace zazněly dnes dopoledne na tradičním Chmelařském dni na Stekníku, kam se každý rok sjíždějí pěstitelé v srpnu před sklizní. Chmel se letos pěstuje na zhruba 5 tisících hektarech a podmínky pro jeho pěstování byly velmi slušné. „Je náročný na vodu, tu letos dostal. Vyhnuly se nám výkyvy teplot, kde je jednou 31, pak 18°C, což chmelu škodí a to se nám letos nestalo, snad ani nestane,“ řekl předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Luboš Hejda.
Počasí přesto chmelaře zlobilo, když krupobití poničilo v červnu a červenci dohromady asi 1000 hektarů chmelnic. „Sklizeň by mohla být dobrá, ale musíme odečíst tisíc hektarů, které jsou poškozené. Takže čekám obvyklou sklizeň, byli bychom rádi, kdyby byla o něco lepší než loni,“ dodal Luboš Hejda s tím, že loni čeští pěstitelé sklidili necelých šest tisíc tun usušeného chmele.
Zatímco vody letos dostal chmele dostatek, což v posledních letech nebývalo pravidlem, větší potíže měli pěstitelé se škůdci, třeba houbami či mšicemi. Bojovat s nimi museli postřiky, což zvýšilo náklady na pěstování. „Trochu nás mrzí situace mezi lidmi, kdy si myslí, že všechno, co se použije na léčení rostlin, tak že jsou jedy. Není to pravda. Technologie je na tak vyspělé úrovni, že se látek používá velmi malé množství. Ale aplikuje se účinně. Což ale stojí peníze a prodražuje to náklady na pěstování,“ vysvětlil L. Hejda.
Ze zmíněných pěti tisíc hektarů chmele tvoří tři čtvrtiny aromatická a typická česká odrůda Žatecký poloraný červeňák na 4 199 hektarech. Vedle něj vzrostly výměry dalších odrůd, jako jsou Premiant či Sládek. Zcela nových chmelnic se letos vysadilo 280 hektarů, o něco více než loni.
