ČR - Úřad práce ČR evidoval k 30. dubnu celkem 297 876 uchazečů o zaměstnání. Podíl nezaměstnaných osob činil 4,1 %. To je o jednu desetinu procentního bodu méně než v předchozím měsíci, ale o 0,7 procentního bodu více než v dubnu předchozího roku. Litoměřicko je nyní na 30. místě s nezaměstnaností ve výši 3,9 procenta.
K mírnému poklesu podílu nezaměstnaných v porovnání s předchozím měsícem přispělo pravidelné sezónní oživení trhu práce, obdobně jako v uplynulých letech. „S příchodem jarního období došlo k rozjezdu sezonních prací. Zaměstnavatelé momentálně hledají mimo jiné nové zaměstnance ve stavebnictví, v zemědělství, lesnictví, v zahradnictví, těžbě, ale také v logistice či e-shopech,“ vysvětluje generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon.
Přes rok trvající pandemie se tak zásadně nepodepisuje na nezaměstnanosti v ČR. Ta dosahuje přibližně polovičních hodnot oproti nejvyšší nezaměstnanosti z doby poslední hospodářské krize.
„V následujících měsících by mohla nezaměstnanost ještě mírně klesat. Například v gastronomii, cestovním ruchu nebo lázeňství zaměstnavatelé totiž vyčkávají na další postup při rozvolňování protiepidemických opatření. Už nyní ale začínají někteří z nich nabízet prostřednictvím Úřadu práce ČR volná pracovní místa pro číšníky nebo kuchaře,“ dodává Viktor Najmon.
Nezaměstnanost v regionech
Nejvyšší podíl nezaměstnaných byl v dubnu v Karlovarském (6 %), Ústeckém (6 %) a Moravskoslezském kraji (5,8 %). Tyto 3 kraje měly nejvyšší podíl nezaměstnaných i v dubnu loňského roku. Vyšší podíl nezaměstnaných odpovídá dlouhodobé ekonomické situaci těchto regionů. Naopak nejnižší podíl nezaměstnaných zůstává v Pardubickém kraji (2,8 %). Situace se nejvíce změnila v Praze, kde podíl nezaměstnaných oproti dubnu 2020 vzrostl o 50 % na 3,6 %.
Regionální rozdíly se oproti dubnu 2020 prohloubily. Nejpostiženější kraje vykazují nezaměstnanost kolem 6 %, zatímco nejméně postižené kraje poloviční. V okresech jsou pak rozdíly ještě více patrné. Nejnižší nezaměstnanost byla ke konci předchozího měsíce v okresech Pelhřimov a Rychnov nad Kněžnou (shodně 1,9 %) a v Mladé Boleslavi a v Praze-východ (shodně 2,1 %). Naopak nejvyšší podíl nezaměstnaných hlásí okres Karviná (9,3 %), Most (7,6 %) a Ostrava-město (7 %).
V evidenci byli nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou. Změny ve struktuře nezaměstnaných podle vzdělání ukazují, že k nejvyššímu meziročnímu nárůstu došlo v případě evidovaných uchazečů se základním vzděláním (o 15 277) a vyučených (o 15 101).
V evidenci se nejčastěji objevují bývalí studenti škol zaměřených na hotelnictví a gastronomické obory (kuchař, číšník), ekonomiku a administrativu či osobní a provozní služby (kadeřník).
Struktura uchazečů o zaměstnání podle délky doby v evidenci se za poslední rok výrazněji změnila. Zatímco do loňského roku se podíl těch, kteří jsou bez práce déle než 12 měsíců na celkovém počtu nezaměstnaných snižoval, v dubnu v meziročním srovnání vzrostl o 10,8 p. b. na 29,8 %, tedy celkem na 88 794 osob, a to zejména v důsledku ekonomické krize způsobené epidemií COVID-19. Průměrná délka evidence se ve srovnání s předchozím měsícem prodloužila o 18 dní na 457.
Novou práci si v dubnu našlo 29 583 lidí. Nejčastěji jako pomocní pracovníci ve výrobě, pracovníci s odpady, řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby, provozovatelé maloobchodních a velkoobchodních prodejen nebo prodavači.
