Osmý týden jara se rozloučí vcelku normálním počasím. Co to znamená?
ilustrační foto: CC0
Litoměřice

Ústecký kraj - Před 59 lety lidé v severozápadních a severních Čechách naměřili až třicet ve stínu – např. v Teplicích se 24. dubna 1962 rtuť teploměru vyšplhala na 29,7 °C. V Ústí nad Labem tenkrát bylo plus minus 29 °C. Ale třeba v takovém Děčíně 25. dubna 1962 teploměr ukázal až 32 °C, resp. 31,5 °C. A Mostu, tomu tenkrát zvonila hrana...

Máte-li rádi tropy, tedy 30 °C ve stínu a více, budete si muset ještě nějakou tu chvíli počkat. To samé však platí i pro zimomily. Nadcházející přítomnost totiž bude tak nějak normální, alespoň co se dění v troposféře týče.

Tak se na to podívejme:

24. duben: V hlavní roli Sandra (anticyklóna se středem nad Severním mořem a severním okolím) a Zohan (nikoli krycí jméno kadeřník, ale cyklóna nad severovýchodní Evropou). Mezi Sandrou a Zohanem nejen do České republiky bude natékat chladný, původem polární vzduch. Avšak ne až z útrob Arktidy a volným tempem, takže o krutém severáku tentokrát nemůže být řeč. Nejvyšší odpolední teploty okolo 10 až 13 °C, nejnižší ranní teploty kolem 3 až 0 °C. Pršet na 100 % nebude. Ani sněžit. Nicméně po obloze se budou honit mraky, podobně jako v pátek.

25. duben: Taktéž poslední dubnová neděle bude maximálně chudá na dešťové kapky, čili i nedělní srážkové úhrny budou napříč celým severozápadem a severem Čech nulové. A zas a znovu se můžeme těšit na honění mraků nad našimi hlavami. Jasno, úplně jasno bude třeba na pobřeží Chorvatska. Jen tak pro informaci, plánujete-li letos dovolenou právě v Chorvatsku, poměrně pěknou destinací je obec Drage nedaleko Pakoštane. Mimo jiné disponuje kopcem Čelinka, ze kterého je nádherný výhled jak na Jadran, tak Velebit a spol. Ale zpět do Česka. Nejvyšší odpolední teploty okolo 11 až 14 °C, nejnižší ranní teploty kolem 4 až 1 °C, ojediněle 0 °C.

26. duben: Zpočátku pěkně, resp. jasno až skoro jasno, poté na několik hodin polojasno až oblačno s takřka nulovou šancí na přeháňku a nakonec zase pěkně, což znamená, že k večeru mraků ubude a po západu slunce se na nás usmějí hvězdy. Nejvyšší odpolední teploty okolo 11 až 15 °C, nejnižší ranní teploty kolem 3 až 0 °C.

Filozofickomatematické okénko na závěr: Pokud teplé jarní/letní večery trávíte sledováním hvězdné oblohy, už jste si někdy položili otázku, jak velký vlastně vesmír je? Zatím je tak nějak známo pouze to, že průměr pozorovatelné části vesmíru je přibližně 1,5 kvadrilionu (1 500 000 000 000 000 000 000 000) kilometrů. To není úplně málo, že? Průměrná rychlost chůze nás pozemšťanů je cca 5 km/h. Tudíž 1,5 kvadrilionu kilometrů bychom ušli za asi 300 triliard (300 000 000 000 000 000 000 000) hodin. Vesmír je prostě velký!

Podmínky užití

Texty označené jako (PR) nebo (PI) případně Reklamní sdělení či Sponzorováno jsou placenou inzercí.

Obsah tohoto webu je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování obsahu tohoto webu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu vydavatele webu výslovně zakázáno.

Za obsah inzerátů nese odpovědnost jejich zadavatel. Redakce se nemusí s obsahem inzerátů ztotožňovat a nenese žádnou odpovědnost za případné škody, které jejich zveřejněním vzniknou.

Nahoru