Nemocnice plní hlavně obézní pacienti s koronavirem! Pohyb je nutný i v lockdownu, varují odborníci
Ilustrační foto, zdroj: HZS Ústeckého kraje
Litoměřice

ČR - S nadváhou a obezitou se potýkají 2/3 Čechů. To s sebou nese řadu dalších zdravotních problémů. V současné situaci odborníci poukazují na to, že právě tito lidé aktuálně z 80 % plní oddělení jednotek intenzivní péče při hospitalizaci s COVID-19.

Alarmující čísla je podle nich třeba zvrátit, proto bychom se měli systematicky a každodenně věnovat pohybu. A to i v lockdownu! Možností, jak se hýbat, nepřibrat a udržet si dobré zdraví, je i nyní mnoho.

„Obezita je problém, který s sebou přinesla moderní doba. Nejvyšší nárůst v České republice byl zaznamenán mezi roky 2000-2008, v dalších letech došlo ke stagnaci dle BMI (index tělesné hmotnosti). Přesto ubývalo času, který jsme trávili pohybem. Nepochybně tedy klesala naše zdatnost.

Poslední data z konce roku 2020 však ukazují, že opět došlo v naší populaci k vzestupu hmotnosti, což je třeba jistě přičíst na vrub i opakovaným lockdownům a znemožnění sportování. Nadváhou trpí 38 % Čechů a obezitou dalších 28 %, celkem se tedy s váhou potýká 66 % Čechů,“ uvádí alarmující data obezitolog Martin Matoulek z III. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice Praha.

Odborníci už léta poukazují na to, že obezita často stojí za dalšími zdravotními problémy. A dnes varují i před její spojitostí s onemocněním COVID-19. „Obezita zvyšuje pravděpodobnost jejího těžkého průběhu zhruba o 70 %, tedy obézní pacient má riziko komplikovaného průběhu asi 1,7x vyšší než jedinec s normální hmotností. Nižší váhu a lepší kondici získáme především tím, že se budeme aktivně hýbat. Dobrá kondice snižuje pravděpodobnost komplikací při průběhu onemocnění stejně, jako ji obezita zvyšuje,“ říká Václav Bunc, vědecký pracovník a profesor Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy.

Odborníci tak dlouhodobě poukazují na to, že lidé by průběh nemoci COVID-19 nejspíš zvládli mnohem lépe, kdyby měli lepší kondici a věnovali se pravidelnému, byť i nenáročnému pohybu. „Pravdou ale je, že už před koronavirovou pandemií patřili Češi mezi nejobéznější národy na světě. A na váze rapidně přibírají i celý poslední rok, protože tráví mnohem více času sezením, stres zahánějí nezdravým jídlem a alkoholem, ale hlavně jim markantně ubylo pohybu, který je přitom tou nejlepší prevencí proti řadě nemocí,“ podotýká Jana Havrdová, prezidentka České komory fitness, která prezentuje aktuální alarmující data:

  • 2/3 Čechů uvádějí, že se ani před pandemií nevěnovaly žádnému pravidelnému pohybu, a situace se dále zhoršuje.
  • Počet denních kroků klesl téměř o 30 %.
  • Vzrostl čas strávený sezením na 8,5 hodiny denně.
  • 35 % lidí přibralo na váze.

Tělesná zdatnost Čechů klesla o 30 % - stejně stouply náklady na zdravotní péči

„Obezita je celosvětový problém a obézních už je dnes více než lidí trpících hladem. Zásadní problém u obezity přitom není jen příjem energie, jak si mnohdy myslíme, ale její výdej, který neustále klesá a je způsoben tím, že se lidé nehýbou. Tělesná zdatnost populace klesla za posledních 20 let asi o 30 % a zhruba stejně stouply náklady na zdravotní péči,“ upozorňuje Václav Bunc. S dalšími odborníky apeluje na veřejnost, aby do svého života systematicky zařadila každodenní pohyb. Jinak budeme – vzhledem k nárůstu obezity – i po pandemii čelit řadě dalších vážných zdravotních problémů.

Praktický návod, jak se začít jednoduše a hned hýbat:

10 000 kroků denně jako základ: Zcela zásadní je jít každý den ven – do bezpečného prostředí, kde potkáte minimum lidí, a s respirátorem připraveným k nasazení. „Pro redukci hmotnosti přibližně o 2 až 2,5 kg za měsíc je třeba absolvovat denně chůzi v délce trvání 50 až 80 minut nebo 6 až 10 tisíc kroků v závislosti na věku – čím jsme starší, tím méně. Zdatnějším lidem lze několikrát v týdnu doporučit běh nebo jízdu na kole v délce trvání 30 až 45 minut s intenzitou způsobující mírné zpocení. A samozřejmě je dobré redukovat i příjem energie ze stravy – efekt přinese už i 10% snížení,“ radí Václav Bunc.

Hodina pohybu denně venku jako rodinný rituál: Najděte si každodenní pohybovou aktivitu, která vás bude bavit. A pokud máte děti, tak ideálně takovou, která bude bavit i je. Vždyť dostat je dnes od všudypřítomných obrazovek je čím dál těžší. Přitom je více než kdy jindy důležité dodržovat denní rituály, mezi něž by měla patřit i hodina aktivně strávená pohybem na čerstvém vzduchu.

„Za uplynulých 12 měsíců přišly české děti přibližně o 90 000 000 hodin tělesné výchovy a řádově více hodin organizovaných tréninků. V tento moment je tedy na rodičích, aby se s dětmi věnovali pohybu, který jim určitě přinese skvělou zpětnou vazbu v podobě zlepšení kondice celé rodiny, a také zlepšení nálady,“ říká profesor Jiří Suchý z UK FTVS, člen Výkonného výboru České kinantropologické společnosti.

Tělocvičnu si vytvořte v obýváku: Pokud máte obavy z vnějšího prostředí a upřednostňujete bezpečí domova, malou tělocvičnu si můžete udělat na zahrádce. A pokud nemáte ani tu, vytvořte si jednoduchou posilovnu doma, klidně v obýváku. On-line lekce možná také pořádá instruktorka cvičení, jejíž hodiny jste navštěvovali. Skvělou sportovní pomůckou je například židle, s níž se dá dobře cvičit – i v sedě, klidně u dobrého filmu, můžete protáhnout krční páteř, paže...

Pomoci může i malá stolička. Tři minuty, kdy na ni budete stoupat jako na schody (s frekvencí výstupů 50 až 60 za minutu), a zapojíte u toho paže a trup, vydají za zhruba 13 až 15 minut svižné chůze.

I 10 minut denně se počítá: Stačí málo, aby bylo lépe. I minimální zvýšení denní fyzické aktivity třeba o 10 minut vede podle nejnovějších průzkumů k poklesu rizika úmrtnosti. A nemusí jít nutně o nic náročného nebo intenzivního, takže s pohybem můžeme začít všichni.

„Nový výzkum naznačuje, že dospělí ve věku nad 40 let, kteří se věnují pohodovým volnočasovým aktivitám – jako je tanec, práce na zahradě nebo třeba právě procházka – jsou na tom zdravotně mnohem lépe než ti, kteří vedou zcela pasivní život. Čím je pohybová aktivita intenzivnější, tím samozřejmě lépe. Věřím, že se k ní budeme moct co nejdříve opět vrátit, a že každodennímu pohybu se začne věnovat každý člověk, kterému záleží na vlastním zdraví.

Pokud se tak nestane, budeme – až opadne problém kolem COVID-19, v němž jsme dnes ve výskytu i úmrtnosti téměř nejhorší na světě – čelit jinému nepříznivému prvenství, a to ve výskytu kardiovaskulárních onemocnění. I tady je totiž právě pohyb prevencí i lékem,“ varuje profesor Aleš Linhart, předseda České kardiologické společnosti.

Podmínky užití

Texty označené jako (PR) nebo (PI) případně Reklamní sdělení či Sponzorováno jsou placenou inzercí.

Obsah tohoto webu je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování obsahu tohoto webu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu vydavatele webu výslovně zakázáno.

Za obsah inzerátů nese odpovědnost jejich zadavatel. Redakce se nemusí s obsahem inzerátů ztotožňovat a nenese žádnou odpovědnost za případné škody, které jejich zveřejněním vzniknou.

Nahoru