Praha - Skupina 35 senátorek senátorů napříč politickým spektrem dnes zaslala Ústavnímu soudu ČR návrh na zrušení usnesení vlády, kterým byl do 28. února vyhlášen nouzový stav. Zároveň byl podán návrh na zrušení navazujících krizových opatření.
Důvodem, proč se senátorky a senátoři ze čtyř klubů (ODS a TOP 09, KDU-ČSL a nezávislí, STAN, SEN 21 a Piráti) obrátili na Ústavní soud, je přesvědčení, že vláda postupovala při vyhlášení nouzového stavu v období 15. až 28. února 2021 v rozporu s Ústavou ČR a ústavním zákonem o bezpečnosti.
„Nastala situace, kdy Poslanecká sněmovna nesouhlasila s prodloužením nouzového stavu a zároveň vláda, za tři dny poté, vyhlásila nouzový stav k téže věci. Tím dle našeho názoru založila precedent. Kdybychom na něj nereagovali, mohl by do budoucna Českou republiku a fungování demokratických principu dělby moci velmi ohrozit. Ten precedens spočívá v tom, že by vláda mohla fungovat bez kontroly a bez zodpovídání se Sněmovně, protože by vznikl stav, kdy vláda může vyhlásit nouzový stav, to znamená stav, ve kterém sama rozhoduje takřka o všem, bez toho, aniž aby jej Sněmovna mohla efektivně zrušit,“ vysvětluje Miloš Vystrčil, předseda Senátu.
Podobně kroky vlády vnímá i 1. místopředseda Senátu Jiří Růžička: „Vláda obešla rozhodnutí Poslanecké sněmovny a začala vyvíjet nátlak na hejtmany, na které se snažila přenést odpovědnost za další vývoj, pokud nebudou žádat o prodloužení nouzového stavu. To je naprosto nepřijatelná situace, jednak z pohledu toho, že vláda nemůže na hejtmany tlačit tak, jak tlačila. A jednak vláda nemůže vyhlásit nouzový stav jen na základě toho, že si to někdo přeje.“
„Naše ústavní stížnost míří do budoucna,“ doplňuje Zdeněk Nytra, předseda Senátorského klubu ODS a TOP 09. „To znamená, že opravdu potřebujeme vydefinovat vztahy mezi vládou a Poslaneckou sněmovnou. Základní argumentace naší stížnosti je ta, že od 11. února, kdy Sněmovna nepodpořila prodloužení nouzového stavu, se neobjevily žádné nové informace, které by opravňovaly vládu vyhlásit nový nouzový stav. Proto se domníváme, že nedošlo k vyhlášení nového nouzového stavu, ale de facto k jeho prodloužení proti vůli Poslanecké sněmovny.“
„Nám senátorům, všem, kteří jsme podepsali tuto ústavní stížnost, jde stejně jako vládě o životy a zdraví všech lidí a záleží nám na tom. A vedle toho, že jsme tady proto, abychom chránili zdraví a životy, tak jsme tady od toho, abychom chránili základní principy demokracie, abychom chránili naši ústavu. A to se vůbec nevylučuje. Naopak jsme přesvědčeni o tom, že zdraví a životy lidí je potřeba chránit a při tom dodržovat pravidla a mantinely, které nám ústava nastavuje. A my se právě obáváme, že vláda zneužila této situace, ohání se zdravím a životy lidí a přitom pošlapává ústavu a demokratické principy a svrchovanost naší země,“ říká Šárka Jelínková, předsedkyně Senátorského klubu KDU-ČSL a nezávislí.
Miloš Vystrčil zdůrazňuje, že ústavní podání vládu v boji proti pandemii bezprostředně neomezuje: „Rozhodnutí Ústavního soudu můžeme očekávat v řádu měsíců. To znamená, že podání nijak neovlivňuje současnou akceschopnost vlády. Pokud se soud ale k věci vyjádří, dozvíme se, jak do budoucna můžeme v rámci naší parlamentní demokracie fungovat. Co je ústavní a co ústavní není.“
