Nezaměstnanost v prosinci vzrostla. Bez práce jsou podle úřadu stovky tisíc lidí
ilustrační foto: CC0
Litoměřice

ČR - K 31. prosinci 2020 evidoval Úřad práce ČR celkem 291 977 uchazečů o zaměstnání. To je o 17 451 více než v listopadu a o 76 445 osob více než před rokem.

Z celkového počtu nezaměstnaných bylo v uplynulém měsíci 273 758 dosažitelných uchazečů. Podíl nezaměstnaných osob mírně vzrostl na 4% (listopad 2020 –3,8 %, prosinec 2019 –2,9 %). Vzrostl i počet volných pracovních míst. V mezinárodním srovnání měla ČR podle posledních dostupných dat EUROSTATU (za říjen 2020) nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU. Aktuální výsledky v pátek zveřejnil Úřad práce ČR.

Situace na pracovním trhu odpovídala v prosinci dlouhodobému stavu, ročnímu období a také běžnému vývoji ke konci roku, kdy nezaměstnanost pravidelně roste. S příchodem zimy postupně končí sezónní práce zejména v zemědělství či ve stavebnictví, a do evidence se už hlásí ve větším počtu i lidé, jimž skončily termínované pracovní smlouvy a dohody nebo například živnostníci, kteří dočasně přerušili svou činnost.

Ze strany zaměstnavatelů přetrvává zájem o nové zaměstnance, převážně v technických a dělnických profesích. Dlouhodobá poptávka je i po kvalifikovaných řemeslnících. Pokud jde o turistickou sezónu, ve většině regionů byla přerušena v návaznosti na přijatá bezpečnostní opatření. S jejím rozjezdem zaměstnavatelé čekají na vývoj celkové situace, a s tím související případné rozvolňování.

„Rok 2020 znatelně ovlivnil koronavirus a bylo nutné se tomu přizpůsobit. Ať už šlo o řadu přijatých bezpečnostních opatření nebo třeba změny na pracovním trhu. Do doby, než COVID –19 citelně zasáhl svět, včetně ČR, se český pracovní trh potýkal s obrovským nedostatkem zaměstnanců. Firmy se předháněly v seznamu benefitů a přijímaly kroky, jejichž cílem bylo udržet si kvalifikované zaměstnance, případně získat nové. Zároveň snižovaly své požadavky na potenciální zaměstnance a byly mnohem více ochotny si je samy zapracovat,“ shrnuje generální ředitel ÚP ČR Viktor Najmon a dodává:

„S příchodem koronaviru se situace začala měnit. Především v oblastech, které jako první postihlo nařízené uzavření provozů. Řeč je o službách, pohostinství, lázeňství, prodeji, sportovních klubech, kultuře a postupně třeba i automobilovém průmyslu. Přesto má v mezinárodním srovnání ČR stále nejnižší nezaměstnanost v celé EU. Už během první vlny pandemie přijal Úřad práce ČR taková opatření, aby byl připraven na možnost rostoucí nezaměstnanosti a propouštění zaměstnanci co nejrychleji přešli k novému zaměstnavateli.“

Během prosince se na ÚP ČR nově přihlásilo 40 143 nezaměstnaných. Ve srovnání s předchozím měsícem byl jejich počet vyšší o 4 783 osob, meziročně pak nižší o 3 272 uchazečů o zaměstnání. Z evidence naopak odešlo 22 692 uchazečů (ukončená evidence, vyřazení uchazeči o zaměstnání). To je o 9 827 méně než v listopadu a o 2 480 méně než rok předtím.

Novou práci získalo 14 804 osob. Nejvíce nových nezaměstnaných hlásí Moravskoslezský (4 905) a Jihomoravský kraj (4 780). Nejméně jich pak evidoval ÚP ČR v předchozím měsíci v Karlovarském kraji (1 468) a z hlediska okresů na Rokycansku (157).

O zprostředkování zaměstnání a zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání žádají lidé, kteří pracovali napříč všemi obory a často jejich zaměstnání bylo na dobu určitou. Přicházejí zejména z oblasti veřejné správy, výstavby silnic a dálnic, stavebnictví a maloobchodu. Jedná se především o profese jako jsou řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby, pomocníci ve výrobě, pracovníci s odpady, provozovatelé maloobchodních a velkoobchodních prodejen nebo třeba prodavači.

Evidovaní uchazeči o zaměstnání nejčastěji nacházeli novou práci jako pomocní pracovníci ve výrobě, montážní dělníci výrobků a zařízení a dále ve zdravotnictví, v sociální péči nebo maloobchodu. V evidenci byli nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou.

Průměrný věk uchazečů o zaměstnání činil v prosinci 42,6 roku. Průměrná délka nezaměstnanosti byla 426 dnů. Mezi evidovanými bylo 100 499 uchazečů o zaměstnání nad 50 let a na celkové nezaměstnanosti se podíleli 34,4%. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání bylo těch, kteří jsou bez práce déle než 12 měsíců, 23,5% - celkem 68 748.

V uplynulém měsíci bylo bez práce 38 615 osob se zdravotním postižením (OZP) -13,2% z celkového počtu evidovaných uchazečů a 146 227 žen, 50,1% z celkového počtu nezaměstnaných.

Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti zaznamenalo v prosinci všech 77 okresů, největší pak Jindřichův Hradec (o 24,6 %), Prachatice (o 23,7 %), Chrudim (o 19,8 %), Klatovy (o 17,3 %), Jeseník a Svitavy (oba o 16,8 %), Břeclav (o 15,6 %), Třebíč (o 14,9 %) a Český Krumlov (o 14,5 %).

Nejnižší nezaměstnanost vykázaly ke konci předchozího měsíce okresy Rychnov nad Kněžnou (1,9 %), Praha–východ (2 %), Pelhřimov (2,1 %), Mladá Boleslav (2,2 %), Jičín (2,3 %), Benešov a Písek (shodně 2,5 %), Plzeň-jih a Ústí nad Orlicí (oba 2,6 %).

Podíl nezaměstnaných osob stejný nebo vyšší, než republikový průměr hlásí 29 regionů. Nejvyšší byl v okresech Karviná (8,1 %), Bruntál (6,8 %), Ostrava-město (6,7 %), Most (6,6 %), Znojmo a Jeseník (oba 6,4 %), Chomutov (6,3 %), Karlovy Vary a Sokolov (shodně 6 %) a Děčín (5,7 %). Podíl nezaměstnaných žen vzrostl na 4,1% a mužů na 3,9%

Podmínky užití

Texty označené jako (PR) nebo (PI) případně Reklamní sdělení či Sponzorováno jsou placenou inzercí.

Obsah tohoto webu je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování obsahu tohoto webu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu vydavatele webu výslovně zakázáno.

Za obsah inzerátů nese odpovědnost jejich zadavatel. Redakce se nemusí s obsahem inzerátů ztotožňovat a nenese žádnou odpovědnost za případné škody, které jejich zveřejněním vzniknou.

Nahoru