Kdy začnou klesat počty nakažených? Ministr řekl svůj odhad. A nemocnice mají málo sester
Ministr zdravotnictví Jan Blatný. Foto: Úřad Vlády ČR
Litoměřice

ČR - Souhrnný index rizika pro Českou republiku je podle protiepidemického systému na hodnotě 86. Hodnota odpovídá pátému stupni pohotovosti, ve kterém se momentálně Česká republika nachází. K vysokým počtům nově diagnostikovaných pacientů přispívá i plošné antigenní testování. Kapacita lůžek se blíží svému limitu, chybí především personál. Akutní péče je ale zajištěna.

„Pokud budeme všichni dodržovat zavedená protiepidemická opatření, měla by se pozitivně projevit nejpozději začátkem příštího týdne. Vliv na nárůst nově diagnostikovaných má také dobrovolné antigenní testování, které zachytí rovněž asymptomatické pacienty. Je pozitivní zprávou, že o toto testování je mezi veřejností velký zájem,“ říká ministr zdravotnictví Jan Blatný.

Nárůst počtů případů souvisí s navyšováním počtu provedených testů. Aktuálně je prováděno ve všedních dnech zhruba 60 až 70 tisíc testů denně, a to v součtu PCR i antigenního testování.

„Můžeme nadále konstatovat, že se daří trasovat epidemicky významné kontakty. Hygienici do 24 hodin vytrasují zhruba 70 % kontaktů. Význam zavedených opatření potvrzuje také fakt, že lidé hlásí průměrně 0,93 rizikového kontaktu. To značí, že se daří snížit mobilitu lidí,“ popisuje hlavní hygienička ČR Jarmila Rážová.


  • Ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo aktuální seznam nemocnic s nejvyšším počtem pacientů s covidem. Je mezi nimi ústecká nemocnice (119 pacientů) i nemocnice v Mostě (91 pacientů). Nejvíce jich je ve Fakultní nemocnici Brno (219 pacientů)

„Vysoké nárůsty pozitivně diagnostikovaných pacientů jsou způsobené především komunitním šířením viru. Tento faktor se projevuje mj. na hodnotě reprodukčního čísla R, které je dlouhodobě vyšší než 1. Nyní se po vánočním období systém poněkud stabilizoval a číslo R se pohybuje v intervalu od 1,1 do 1,2. Je nutné zároveň konstatovat, že šíření epidemie se odráží také v počtu nakažených seniorů a zranitelných skupin pacientů, což znamená rizikový nárůst hospitalizací,” uvádí ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.

Kapacity nemocnic se dostávají na limity

„Systém lůžkové péče a kapacita nemocnic pro pacienty s covid-19 jsou v řadě krajů na hranici kapacity, důvodem je nedostatek personálu, zejména zdravotních sester, v menší míře i lékařů. Nákaza personálu a onemocnění COVID-19 jsou hlavní příčinou nedostatku zdravotnického personálu, v mnoha případech je využívána tzv. pracovní karanténa, bez které by personální situace byla horší. V péči o pacienty v nemocnicích vypomáhají vojáci, v některých krajích byla vyhlášena pracovní povinnost pro studenty zdravotnických škol. Vypomáhají i studenti lékařských fakult na bázi dobrovolnosti. Dispečink lůžkové péče pomáhá při umísťování pacientů v situacích, kdy v daném kraji není nalezeno adekvátní lůžko s ohledem na klinický stav pacienta,” zmiňuje náměstek ministra zdravotnictví, předseda České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny a vedoucí Klinické skupiny COVID Vladimír Černý.

Podmínky užití

Texty označené jako (PR) nebo (PI) případně Reklamní sdělení či Sponzorováno jsou placenou inzercí.

Obsah tohoto webu je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování obsahu tohoto webu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu vydavatele webu výslovně zakázáno.

Za obsah inzerátů nese odpovědnost jejich zadavatel. Redakce se nemusí s obsahem inzerátů ztotožňovat a nenese žádnou odpovědnost za případné škody, které jejich zveřejněním vzniknou.

Nahoru