Lovosice - Už v roce 2017 bylo zřejmé, že větší z lip u sochy sv. Václava je v některých částech silně napadena agresivní dřevokaznou houbou způsobující bílou hnilobu - troudnatec kopytovitý (Fomes fomentarius), což se projevovalo vytvářením velkých chorošovitých plodnic na kosterních větvích.
Za účelem ověření stavu dřeviny byla ta prohlédnuta městským architektem a odbornou arboristickou firmou, přičemž již v té době padnul názor, že by se lípa měla s ohledem na bezpečnost lidí pohybujících s v blízkosti sochy sv. Václava pokácet.
Po podrobném vyhodnocení stavu dřeviny byl na lípě v roce 2016 proveden zdravotní a bezpečnostní řez, kdy byla sesazena nejvíce napadená část lípy. Byly zde instalovány 2 dynamické vazby, které měly zabránit poranění kolemjdoucích, či poškození majetku v případě statického selhání kosterního větvení dřeviny.
Odlomení kosterní větve v září 2020 (za takřka bezvětří) a její následná likvidace - zaříznutí odhalilo náhlé zhoršení stavu kmene dřeviny, který je v současnosti havarijní. Destrukce dřevní hmoty dřevokaznou houbou během posledních 3-4 let výrazně pokročila, zlikvidovala velkou část středového válce kmene, kmen má na spodní části 2 velká mechanická poškození, která jsou v podstatě nezhojitelná. Koruna kmene je po zářijové příhodě pouze jednostranná. V místě teoretického těžiště je dřevní hmota destruována bílou hnilobou, což způsobuje spolu s pokročilým stadiem hniloby, omezení mechanických vlastností dřevní hmoty (pevnost a pružnost), dřevo „vatovatí“. Pouze na okraj je třeba zmínit, že se jedná se o tentýž druh patogenu, kvůli kterému byly letos pokáceny topoly u přívozu, které se v důsledku rozsáhlé hniloby v létě svévolně rozlamovaly. V zimním období bude ze stejných důvodů proveden hlubší bezpečnostní řez na zbylých topolech v lesoparku Osmička, které jsou troudnatcem taktéž napadeny.
V současnosti je tedy velice vážně narušena stabilita dřeviny, což je problém, který již nelze řešit jinak, než havarijním kácením dřeviny a to proto, že dřevina může kdykoliv při silnějším větru selhat, případně selhat i v bezvětří tak, jak se tomu stalo v září.
Dřevina má kromě fatálních problémů spojených s dřevokaznou houbou i četná mechanická poškození, zejména rozsáhlou ránu (přes 100 cm) ve střední části kmene, vzniklou odlomením kosterní větve, k níž došlo v minulosti. Celkově je na dřevině znát, že už něco pamatuje.
Jak je vlastně větší z obou líp stará? Nebyly dohledány záznamy o původní výsadbě obou lip u sochy sv. Václava. Z historických pramenů však víme, že na náměstí stával mezi dvěma lípami korintský sloup se sochou sv. Václava v položivotní velikosti. Socha sem byla v roce 1845 přemístěna, když předtím stávala poblíž staré radnice. Lze se tedy domnívat, že právě v tu dobu byly vysazeny 2 lípy, po jedné z každé strany, přičemž jedna z lip se dochovala do současnosti. Této domněnce by odpovídala fotodokumentace z následujících let, kdy obě lípy postupně rostly a mohutněly (viz fotodokumentace z archivu J. Rösslera). Lípa by tedy mohla mít úhrnem kolem 175 let.
Proč budou pokáceny obě lípy najednou? Větší lípa je v havarijním stavu. Druhá lípa, mladší a menší, byla špatná vždy. Není úplně jasné proč, ale došlo u ní k odumření terminálu, sekundárnímu napadení dřevokazným hmyzem a taktéž houbovými patogeny. Menší z lip byla dosazena po roce 1990 na místo původní souputnice větší lípy (nepodařilo se zatím zjistit, kdy byla a za jakých důvodů původní odstraněna).
Vlastnictví špatných (dožilých) stromů je drahé a neefektivní, jelikož je velice problematické zajišťovat jejich provozní bezpečnost. Tyto dřeviny potom dále neplní to, co si většina lidí představuje pod pojmem pěkný městský strom.
Lípy jsou ve vztahu k pomníku umístěné asymetricky, což je poněkud zarážející (nicméně to příliš nevadí), zda-li se tak stalo při reinstalaci sochy sv. Václava zpět v roce 2000, či tomu tak bylo vždy není zřejmé. Lípy nejsou stejné (druhově, ani velikostně), náhradou jedné nebo druhé to víceméně nelze změnit. Pokud se vymění jedna lípa, tak zase budou různé. Je správné stromy vyměnit oba, dosáhne se tím symetrie pozice, symetrie velikosti a budou stejně vypadat. I když jde botanicky o jeden druh (např. lípa srdčitá), tak dřeviny jsou velmi různorodé (jinak rostou, jinak raší a opadávají), proto, pokud je třeba dosáhnout homogenní výsadby je potřeba mít dřeviny z jednoho zdroje a množené vegetativně (roubované/ očkované). Co se týče nových lip byl zvolen taxon Tilia vulgaris „Pallida“. Jedná se o velmi starý kříženec lip Tilia cordata a Tilia platyphyllos vyznačující se bujným a zdravým růstem. Vysoký strom s pravidelně rostoucí korunou se široce pyramidálním tvarem s rovným průběžným kmenem.
Kácení provede odborná firma ve spolupráci s Technickými službami města Lovosice za předpokladu nedeštivého počasí. Místo bude poté upraveno pro výsadbu dvou nových lip, které již byly zakoupeny. Po takřka dvou stoletích, tak lípy u sochy sv. Václava začnou nový cyklus růstu, přejme jim, aby se dožily alespoň polovinu toho co jejich předchůdkyně a ještě něco navíc.
